ČEZ: téma speciálního zdanění energetických firem stále silně rezonuje kapitálovým trhem
Téma speciálního zdanění energetických firem v tuzemských médiích rezonuje od konce letošního června. Od té doby prakticky není týden, kdy by se k této problematice někdo z vládních politických představitelů nevyjádřil. O uplynulém víkendu byla tato problematika, přinášející opakovaně nervozitu na kapitálový trh, resp. negativně dopadající na akcie ČEZ, v éteru opět diskutována [např. v České televizi (ČT)]. Aktuálně se údajně uvažuje o speciální daňové sazbě mezi 40 – 60 % z neočekávaného zisku (s těmito čísly již přišla v minulém týdnu Moneta v rámci své prezentace výsledků za 2Q 2022, resp. dle ČT rozpětí vychází z analýzy Národní rozpočtové rady), přičemž daňovou základnou by mohl být rozdíl mezi „neočekávaným“ ziskem a průměrným ziskem za posledních pět let.
ČEZ v letech 2017 – 2021 dosáhl průměrného očištěného čistého zisku ve výši 19,6 mld. Kč. Letos aktuálně očekáváme čistý zisk 51,3 mld. Kč. Rozdíl mezi těmito dvěma čísly činí 31,7 mld. Kč, při uplatnění např. 50% daňové sazby to pak pro ČEZ indikuje mimořádnou daň z „neočekáváného“ zisku za rok 2022 ve výši 15,9 mld. Kč. Podle ČT analýza Národní rozpočtové rady uvádí, že při aplikaci 50% sazby by státní rozpočet v roce 2023 od energetických firem získal 20 mld. Kč. Podle našich kalkulací je tak patrné, že největším přispěvatelem do státního rozpočtu z titulu mimořádného zdanění energetických firem by byl jednoznačně ČEZ, jakožto dominantní hráč na tuzemském trhu. Výše uvedená čísla vycházejí z předpokladu, že by byl zdaněn celý ČEZ, tzn. všechny jeho segmenty včetně distribuce, prodeje apod. Dříve se ovšem také spekulovalo, že předmětem zdanění by mohla být jen výroba, tedy jen část ČEZu. Pak by se výše uvedená čísla velmi pravděpodobně dostávala na nižší úrovně. Variant může být tedy více, na konkrétnější závěry si budeme muset počkat. Dle dřívějších vyjádření politiků by mohly nějaké závěry ohledně možného zavedení speciálního zdanění padnout koncem léta.
Vezmeme-li v potaz, že stát by od ČEZu na mimořádné dani získal v roce 2023 výše uvedených 15,9 mld. Kč, pak by námi předpokládaný letošní očištěný čistý zisk klesl z 51,3 mld. Kč na cca 35,4 mld. Kč. S tím by klesal i dividendový potenciál. Při zachování nově nastavené dividendové politiky, tedy výplatní poměr 60 – 80 % čistého zisku, resp. horní hrany rozpětí, by dividenda vyplacená v příštím roce klesla z doposud námi předpokládaných 76 Kč na akcii na cca 53 Kč. To by samozřejmě znamenalo ztráty i pro stát. Zatímco bez zavedení mimořádné daně by stát v příštím roce na dividendě podle našeho odhadu vyinkasoval (včetně srážkové daně od minorit) zhruba 30,4 mld. Kč, tak v případě zdanění ČEZu by příjem klesl na cca 21,2 mld. Kč. Stát by tak na dividendě od ČEZu tratil zhruba 9,2 mld. Kč. Jinými slovy, formou speciální daně by stát mohl získat navíc 15,9 mld. Kč, na druhou stranu by z dividendy inkasoval o 9,2 mld. Kč méně. Čistý pozitivní efekt do státního rozpočtu tak dle našich propočtů činí 6,7 mld. Kč.
V případě, že by se vláda rozhodla vylepšit příjmy státního rozpočtu prostřednictvím zvýšení výplatního poměru ČEZu z 80 % na 100 %, pak by dle našich odhadů stát v příštím roce na dividendě od ČEZu získal navíc zhruba 7,8 mld. Kč. To je vyšší číslo, než výše zmíněných 6,7 mld. Kč. Stejně jako v našich předchozích kalkulacích z konce června nám tedy vychází, že efektivnější cestou, jak vylepšit státní příjmy, je využití dividendové politiky ČEZu.
Co lze říci závěrem. Téma mimořádného zdanění energetických firem (ale také rovněž bank) již více než měsíc poměrně silně rezonuje tuzemským kapitálovým trhem, přináší nervozitu a nejistotu. Z posledních vyjádření politiků či jejich poradců lze v tuto chvíli vyčíst, že politická vůle nějakým způsobem speciálně zdanit zejména energetické společnosti postupně zesiluje. Stále jsme toho názoru, že stát může využít svého 70% podílu v ČEZu, prosadit zvýšení dividendového výplatního poměru a tímto tak výrazněji profitovat na jeho rostoucí ziskovosti. Velmi zajímavý potenciál totiž nenabízí jen dividenda v příštím roce, ale i ta, jež bude vyplacena v roce 2024. Ta by se mohla podle našich odhadů (za předpokladu, že v budoucnu nedojde k transformaci (rozdělení) ČEZu), na pozadí pokračujícího růstu čisté ziskovosti k hranici 80 mld. Kč dostat až ke 124 Kč na akcii (80% výplatní poměr), resp. 155 Kč (100% výplatní poměr).
Jan Raška, analytik, Fio banka, a.s.
Související odkazy
- ČEZ: Komerční banka snižuje cílovou cenu z 1034 Kč na 923 Kč s novým doporučením „Držet“
- ČEZ se chce podílet na vývoji a produkci SMR reaktorů pro další zákazníky
- ČEZ: výsledky hospodaření za 3Q 2024 (+komentář analytika)
- ČEZ prodává svá polská uhelná aktiva investiční společnosti ResInvest Group
- Daniel Beneš bude pokračovat v pozici předsedy představenstva ČEZ
Nejnovější:
- S&P 500 +0,35 %
- Americké indexy opět rostou
- Frankfurtská burza na závěr týdne posílila
- Společnosti NetApp ve 2Q meziročně rostly výnosy o 6,1 %, nejvíc se dařilo segmentu veřejného cloudu
- Pražská burza končí týden růstem
- USA: Index spotřebitelské důvěry University of Michigan v listopadu dle konečných dat na 71,8 b.
- USA: Index PMI ve výrobě v listopadu dle předběžných dat na 48,8 b.
- Americké akcie v úvodu mírně posilují, společnosti Copart a Ross Stores rostou po výsledcích
- Americké futures oscilují kolem nuly
- Pohled analytiků na vládní návrh USA ohledně nuceného prodeje prohlížeče Chrome společnosti Alphabet